OLTÁŘ

Oltář bývá většinou rovný povrch, na který soustředíme náš rituál, zaklínadla nebo zaříkadla, nebo jiné denní posvátné aktivity. Je místem síly, je na něm soustředěna veškerá pozitivní energie. Bývá vyroben z jakéhokoliv materiálu. Oltář můžete vyzdobit mnoha způsoby, může to být oltářní ubrus, svícny, sošky bohů a bohyň, oblíbený zvířecí totem. Musí být bezpečný pro zapálení svící, protože většinou pracujete se svícemi, olejem a ohněm obecně.

- Oltář se po aktivaci stává ohniskem pozitivní energie, vaší i Ducha

- Odpradávna slouží k vyvolávání přítomnosti božstva

- Umístění oltáře není důležité, ale důležitější je jak s ním pracujete

- Velikost a tvar je na vaší volbě

- Můžete mít i více oltářů, než jen jeden

- Před použitím pokropte oltář svěcenou vodou a posypat solí, očistit kadidlem a posvětit svěceným olejem.

MAGICKÁ HŮLKA
Hůlka je jedním ze základních nástrojů každého čaroděje či čarodějky. Při magických a náboženských obřadech se používá již tisíce let. Je nástroj vzývání. Můžete Bohyni a Boha přivolat k rituálu slovy a zdviženou hůlkou. Někdy se také užívá k nasměrování energie, k nakreslení magických symbolů nebo kruhu na zem, k ukázání na nebezpečí, zatímco dokonale vyvážené spočívá na dlani nebo paži čarodějky. Taktéž se dá využít k zamíchání lektvarů v kotlíku. Hůlka je spojena s živlem vzduchu.
Pro výrobu hůlky se užívají tradiční druhy dřeva, jako je vrba, bez, dub, jabloň, broskev, lískový ořech, třešeň apod. Někteří Wiccané useknou kus dlouhý asi jako délka od lokte k ukazováčku, ale to není nezbytně nutné. Jakýkoli rovný kousek dřeva poslouží stejně. Osobně razím heslo, že není třeba ničit strom či keř, ale v úctě k dřevinám a rostlinám jako takovým je lepší najít si pod stromem již spadnou větévku a z ní si hůlku vytvořit. Pokud se vám do vlastní výroby nechce, stačí zajít do obchodu a hůlku si již hotovou koupit. A jak poznat v krámku tu správnou? Nad tím nijak nepřemýšlejte, ona si vás najde sama.

KOŠTĚ

Čarodějnice používají koště při magii a rituálech. Je to nástroj zasvěcený Bohyni a Bohovi. Předkolumbovské Mexiko uctívalo jakýsi druh čarodějnického božstva, Tlazelteotl, které bylo zobrazováno, jak nahé létá na koštěti. Číňané uctívají bohyni s koštětem, kterou vzývají, aby v období dešťů přivolala jasné počasí.
A možná i pro svůj falický tvar se koště stalo mocným nástrojem proti kletbám a vyznavačům zlé magie. Položeno přes práh koště bránilo kletbám, aby se dostaly do domu nebo k těm, kteří v něm bydleli. Koště pod polštářem přinášelo příjemné sny a spícího člověka také chránilo.
Evropské čarodějnice se začaly s koštětem ztotožňovat, protože v náboženském i běžném mínění bylo naplněno magií. Čarodějnice byly obviňovány z létání na koštěti a tím se také dokazovalo jejich spojení s temnými silami. Něco takového, pokud by to někdo předvedl, by jistě bylo nadpřirozené, a proto ďábelské, což je v rozporu s jednoduchou léčbou a milostnými zaklínadly, které čarodějnice skutečně provozovaly. Tuto pohádku samozřejmě vymysleli pronásledovatelé čarodějnic.
Ve Wicce se koště používá i dnes. Čarodějka může započít rituál tím, že magickým koštětem zlehka zamete plochu. Poté přichystá oltář, vytáhne nástroje a rituál může začít.
Zametání je mnohem víc než jen fyzické čištění. Koště se ani nemusí dotknout země. V průběhu zametání si čarodějka může představovat, že astrální podklad, který se objevuje v místech lidských obydlí, se takto odstraňuje. To plochu očistí a připraví k detailnějším rituálním obřadům.
Jakožto nástroj očisty se koště spojuje s živlem Vody. Proto se také používá ve všech druzích vodních zaklínadel, včetně milostných a psychických záležitostí.
Pokud si chcete vyrobit své vlastní koště, mohli byste zkusit starý magický recept z popela, březových větévek a vázání z vrby. Popel ochraňuje, bříza očišťuje a vrba je zasvěcena Bohyni.
Při starých svatbách amerických otroků, podobně jako při cikánských zásnubách, pár obvykle jako součást rituálu přeskočí přes násadu koštěte, aby spojení slavnostně potvrdil. Takového sňatky jsou i dnes poměrně časté a i při současných Wiccanských a pohanských sňatcích se často přeskakuje přes koště.
Existuje mnoho starých zaklínadel, při kterých se používá koště. Dá se říct, že koště je očišťující a ochraňující nástroj, který se užívá k rituální očistě magického prostoru nebo k ochraně doma tím, že se položí přes práh, pod postel, na okenní římsu nebo ke dveřím.

KADIDELNICE

Kadidelnice je hořák na kadidlo. Může to být celistvá, kývající se kovová nádobka, jaká se používá v kostelech, nebo třeba jen lastura. Kadidelnic je na trhu přehršel, stačí si jen vybrat tvarově a barevně takovou, která se vám bude líbit. V průběhu Wiccanských obřadů je zde doutnající kadidlo.
Kadidlo, které se při rituálech používá, je umění samo v sobě a samo o sobě. Pokud se při rituálech a zaklínání nevyžaduje nějaké zvláštní kadidlo, použijte svou představivost a kreativitu a rozhodněte se sami, jaký druh použijete.
Můžete použít tyčinku, kužel nebo kostku z kadidla, ale většina Wiccanů má v oblibě surové a granulované kadidlo, takový ten druh, který se musí pálit na samozápalných uhlících, který je snadno k dostání u dodavatelů okultních pomůcek. Oba druhy jsou dobré.
Při ceremoniální magii se někdy duchům přikáže, aby se objevili ve viditelné formě z kouře, který vychází z kadidelnice. Ačkoli to není součástí Wiccy, Bohyni a Boha takto někdy můžeme spatřit ve vlnícím se pramínku kouře. Když sedíte, pomalu dýcháte a sledujete kouř, můžete se tak dostat do transu a tím do jiného stavu vědomí.
Wiccanské rituály, pokud se praktikují uvnitř budovy, nejsou bez kadidla úplné. Venku ho často nahrazuje oheň nebo tyčinky kadidla zastrkané do země. Proto je kadidelnice důležitým nástrojem pro obřady uvnitř. Kadidelnice představuje živel vzduchu. Pokud nějakou máte, umístěte si ji na oltář před obrázky Bohyně a Boha.

MAGICKÝ KOTLÍK

Kotlík je starobylá nádoba pro vaření a přípravu lektvarů, prodchnutá magickou tradicí a tajuplností. Kotlík je nádoba, ve které dochází k magickým přeměnám; svatý grál, posvátný pramen, moře Prvotního stvoření.
Wiccané spatřují v kotlíku symbol Bohyně, projevenou podstatu ženskosti a plodnosti. Je i symbolem prvku vody, reinkarnace, nesmrtelnosti a inspirace. Na současnou Wiccu mají silný vliv i keltské legendy o Kerridwenině kotlíku.
Kotlík je často ústředním bodem rituálu. Při jarních obřadech se někdy naplňuje čerstvou vodou a květinami; v zimě se může uvnitř kotlíku zapálit oheň, který představuje teplo a svit Slunce (Bůh) navracející se z kotlíku (Bohyně). Ta se podobá mýtům zemědělců, kde se Bůh rodí v zimě, v létě dosahuje dospělosti a umírá po poslední sklizni.
Nejlepší je kovový kotlík se třemi nožkami, který má ústí užší než svou nejširší část. Kotlíky dostanete ve všech možných velikostech.
Do kotlíku můžete také nalít vodu a pak nehnutě hledět do její inkoustové hloubky. Také slouží jako nádoba, kde se vaří ty neblaze proslulé čarodějnické lektvary.

MAGICKÝ NŮŽ/DÝKA

Magický nůž neboli Athame má dlouhou historii. Ve Wicce se nepoužívá ke krájení, ale k nasměrování energie, která se při obřadech a zaklínáních vydává. Zřídka se používá k vyvolání Božstev, protože je to nástroj, který přikazuje a manipuluje se silou. Bohyni a Boha raději vzýváme.
Nůž bývá tupý, obvykle má dvě čepele a černou nebo tmavou rukojeť. Černá vstřebává sílu. Když nůž používáme při rituálu k nasměrování energie, část této síly se vstřebává do rukojeti a tuto sílu můžeme později vyvolat. Potom opět energie, probuzená při rituálu, se může uchovat v noži pro pozdější použití. Příběhy o mečích s magickou silou a jmény se v mýtech objevují často a meč není nic jiného než velký nůž.
Někteří Wiccané svůj nůž označují magickými symboly, obvykle převzatými z Knihy Šalamouna, ale to není nezbytně nutné. Jako u většiny magických nástrojů nůž získává svou moc vaším dotekem a používáním. Ale jestli chcete, vyryjte do ostří nebo do rukojeti nože slova, symboly či runy.
Ve Wicce se někdy používá i meč, protože má všechny vlastnosti nože, ale při rituálech prováděných vevnitř se možná bude obtížně používat vzhledem k jeho velikosti.
Díky symbolice nože, což je nástroj, který způsobuje změnu, se často spojuje s prvkem ohně. Jeho falická povaha ho přiřazuje k Bohu.

NŮŽ S BÍLOU RUKOJETÍ

Nůž s bílou rukojetí (někdy nazývaný bolline) je prostě praktický pracovní nůž, na rozdíl od čistě rituálního magického nože. Řežeme s ním hůlku a nebo posvátné byliny, vyrýváme jím symboly do svíčky nebo do dřeva, hlíny, vosku. a uřízneme s ním provázky k magickým účelům.

KŘIŠŤÁLOVÁ KOULE

Křišťálové koule jsou dnes velmi oblíbené, ale křišťálová koule z křemene je prastarým magickým nástrojem. Tyto koule jsou dost drahé, vždy záleží na jejich velikosti. Většina koulí na trhu je ze skla, olovnatého skla nebo dokonce z plastu. Pravé křišťálové koule z křemen poznáte podle vysoké ceny a různých nepravidelností na jejich povrchu.
Křišťál se již dlouho používá k věštění. Věštec se dívá do koule, až se probudí duševní schopnosti, a obrazy, které se objeví v mysli nebo se ukáží v hlubinách křišťálu, odhalí požadované informace.
Při Wiccanských rituálech se křišťál někdy umisťuje nad oltář, aby představoval Bohyni. Jeho tvar (koule) symbolizuje Bohyni jako všechny kruhy a kola, a jeho ledově chladná teplota (i podle ní poznáme křišťál) symbolizuje hlubiny moře, doménu Bohyně.
Křišťál se dá použít i k přijímání vzkazů od Bohů nebo k uložení energie z rituálu. Někteří Wiccané se dívají do křišťálu, aby vyvolali obrazy Bohyně nebo minulých životů. Je to magický předmět, poznamenaný dotekem božství, a pokud nějaký objevíte, pečlivě jej chraňte.
Když křišťál občas vystavíte měsíčnímu svitu nebo ho třete čerstvým pelyňkem, zvýšíte jeho schopnost probudit své duševní síly.

MAGICKÁ ČÍŠE/POHÁR

Číše symbolizuje Bohyni a plodnost a pojí se k prvku vody. Ačkoliv v ní můžete uchovávat vodu, která je také na oltáři, zrovna tak může obsahovat rituální nápoj, který se pije při obřadu či zasvěcování (rybízové víno). Může být téměř z jakéhokoli materiálu: stříbra, mosazi, zlata, kameniny, mastku, alabastru, křišťálu atd.

PENTAGRAM

Pentagram je obvykle plochý kousek mosazi, zlata, stříbra, dřeva, vosku nebo hlíny, na kterém jsou vyryté určité symboly. Nejčastější a i nejnutnější je pěticípá hvězda - pentagram - která se v magii používá po celá staletí.
Pentagram je "vypůjčený" z ceremoniální magie. V tomto prastarém umění se jednalo o nástroj ochrany nebo jako prostředku k vyvolání duchů. Ve Wicce pentagram představuje prvek Země; také se na něj pokládají amulety, talismany nebo jiné předměty, aby se rituálně posvětily. Někdy se používá k vzývání Bohyně a Boha.
Pentagramy také visí nad dveřmi a okny, aby ochraňovaly nebo se užívají při rituálech, aby přitáhly peníze, díky svému spojení se Zemí.

ZVONEK

Zvonek je rituální pomůcka, díky níž se uvolňují vibrace. Zvonek má v sobě ženský element, ženskou sílu, a proto se používá k vzývání Bohyně. Odvrací vše negativní a zlé, kletby, duchy, chrání před bouřkou a probouzí dobrou energii. Pokud si ho položíte či zavěsíte uvnitř domova, bude jej chránit. Zvonek se taktéž používá k označení začátku a konce zaříkávání. Jeho materiál není ani tak důležitý, stačí bronzový, cínový nebo i hliněný.