BÝT SÁM SEBOU
Už od útlého dětství jsme ovlivňováni rodinou, později školou, okolím a nakonec i společností k tomu, co je správné a co ne... Ale toto ovlivňování je do značné míry pokřivené a zkreslené, protože nás automaticky zaškatulkovává, díky čemuž drtivá většina dnešních dospělých lidí žije tímto pokřiveným způsobem, protože se díky slabému sebevědomí, sebejistotě, sebedůvěře i sebeúctě bojí z těchto dogmatických předsudků i společenských konvencí vystoupit a žít sami za sebe, prostě být SAMI SEBOU... Jsou tak pod neustálou tlakem a manipulací společenských a náboženských konvencí, uvržení do nejrůznějších pozic a krabiček, kdy v určitém věku musíte vystudovat, musíte mít práci, musíte být úspěšní, musíte mít partnera, děti a rodinu, musíte zestárnout a zemřít...
Jakmile se těmto zažitým standardům začnete vymykat /nemáte partnera, nemáte děti ani rodinu, nejste ženatí ani vdaní v určitém věku/, ihned se stáváte terčem poučování /zejména z rodiny a okolí, že je nejvyšší čas/, hejtování, dehonestace a odsuzování... Bohužel ale opět drtivá většina dnešní populace takto žije, ale nedokáže s tím nic dělat, protože jsou pod tak silným vlivem, že i ty poslední zbytky sebevědomí, odvahy i rozhodnosti už nedokáží ničemu z vnějšího světa odolávat, vzdorovat nebo se tomu bránit... Proto je dnes tolik vnitřně rozbitých a nespokojených žen a mužů, kteří ve své nevědomosti všechny tyto škatulky v rámci výchovy dál přenášejí na své děti, čímž se stále dokola roztáčí bludný kruh zažitých rodinných modelů a vzorců, ze kterých není mnohdy možnost vystoupit nebo vyskočit... Proto je tolik strhaných, unavených a nespokojených žen... Proto je tolik nespokojených, frustrovaných mužů...
Lidé ale natolik zpohodlněli a zlenivěli, že si sami své škatulky hýčkají, ale o to razantněji vidí veškeré chyby na druhých, kde sousedova zahrada je zelenější než ta jejich... Věnují pozornost zbytečnostem... Proto je dnes tolik závisti, nenávisti a nevraživosti, protože lidé k sobě mají čím dál tím víc daleko... Mluvené slovo a setkávání nahradily mobily a SMS zprávy, partnerské vztahy jsou povrchní a ovládané dnešní konzumní dobou, ale s pokřiveným náhledem, starým min. 1150-2000 let... Bereme-li v potaz vývoj dnešního lidstva...
Každý je tak uvězněný v těch svých titěrných škatulkách, že nejsou schopni objektivně vidět nic kolem sebe, jejich obzor je tak zúžený, že stěží vidí svou vlastní, ale často neperspektivní životní cestu, na které je ještě více ubíjeno jejich sebevědomí, sebedůvěra i sebeúcta... Na druhou stranu tyto škatulky rodí arogantní, manipulující, narcistické, egoistické a lhostejné lidi, kteří tak bazírují na tom, co je a co není správné, že se později sami zamotávají do spleti vlastních sítí... Spousta lidí marně volá po spravedlnosti, ale jak může být pozemská spravedlnost objektivní, když je slepá a opět ovlivněná škatulkami, co je a co není správné... Bují nezájem, hraní si na vlastním písečku a stejně tak bují slepota i chluchota k tomu, čemu by měla být věnována pozornost... I přes to, že jsou lidé dlouhodobě varováni, změny nepřicházejí, tedy alespoň ne ty pozitivní... A pokud ano, příliš dlouho ve své životnosti nevydrží..
Spousta lidí čte duchovní, filozofické a další knihy, ale bez hlubšího pochopení... Navštěvují semináře i kurzy, hltají duchovní příspěvky a citáty, ale nedokáží se pohnout z místa, protože zpohodlněli a často očekávají, že je někdo chytne za ruku a všemi úskalími provede... Ale stále ti stejní lidé dál hýčkají a podporují své škatulky, zlozvyky a návyky, ze kterých ale velkohubě chtějí vystoupit, hledají výmluvy, proč to nejde, ale je velmi málo těch, kteří na sobě skutečně chtějí pracovat, aby se stali SAMI SEBOU... Mnoho lidí si také mylně plete, co znamená být SÁM SEBOU... Sám sebou znamená pochopit vše, co se nám v životě děje, ale nikoliv z pozice důsledku, ale z pozice zjištění příčiny... Být Sám sebou znamená vystoupit ze svých zkostnatělých myšlenek, postojů i názorů, projít nástrahami i překážkami, které nám Vesmír a Osud nabízí a docílit vlastní svobodné vůle, kterou až na pár výjimek skutečně lidstvo nedisponuje... Často ji totiž zaměňují z každodenním rozhodováním... Ale svobodná vůle znamená čelit i Vesmíru, jeho zkouškám i lekcím, které nám předkládá, ale opět pouze proto, abychom my sami této svobodné vůle dosáhli... Svobodná vůle znamená rozhodovat se o svém životě, o své cestě, ale neporušovat Vesmírné zákony... Znamená žit svobodně tady a teď, umět si nastavovat hranice vůči druhým, ale sám jejich vytvořené hranice respektovat... Být skutečně sám sebou znamená, žít svůj život tak, aby byl naplněný po všech směrech, boural zažité konvence, dogmata a předsudky, které lidstvo ovládají přes 10 000 let, ale také se umět vyvázat z vlastních myšlenkových vězení, nefunkčních vztahů... Být sám sebou totiž znamená jen nesedět a nebrečet, nestavět se do role oběti a nehledat viníky, nenamlouvat si a nevymlouvat se, že je to těžké, ale převzít za sebe i svůj život plnou zodpovědnost, což dnes dokáže stále méně a mně lidí...
Dokud ale budeme neustále pod tlakem toho, co smíme a co ne, nemůžeme se nikdy stát SAMI SEBOU, ale stále budeme někoho kopírovat v domnění, že je to naše transformační cesta ze dna vzhůru... Největším problémem ale ze všeho nejvíc je, postupně se vytrácející zdravý selský rozum, který do už tak rozbourané vědomé mysli vystřídaly naučené fráze duchovních koučů, mentorů a učitelů, kterým jde spíše o vlastní byznys, než o to, aby druhým ukázali skutečnou cestu...
Stále je to ale o nás jednotlivcích... Pokud budeme slepě důvěřovat všemu, co je nám z různých duchovních stránek, seminářů, duchovních víkendů a kurzů cpáno do hlavy, kde to nejčastěji poznáte jedním jediným slovem "MUSÍŠ..." Ano, musíš změnit svůj život, musíš být pozitivní, musíš odpouštět, musíš se smířit a další nesmyslné exkrementy... Všechno má svůj čas a všechno se brzy začne hroutit, aby lidé konečně procitli a probudili se ze snů a začali si uvědomovat svou vlastní individualitu a to, že nejsou otroky ezoteriků ani současného systému, ale že mohou sami rozhodovat o tom, jestli zvednou svůj pohodlný zadek a vydají se cestou, jakou chtějí jít, zda tou inspirativní a měnící jejich životy a nebo zůstanou stát a přešlapovat na jednom místě, marně vyhlížející pomocnou ruku, která je z jejich vlastních srajd vytáhne... Nemohu nikoho přesvědčovat o tom, aby zavrhl duchovní citáty a příspěvky, ale je zbytečné hltat stále dokola Duška, Mojiho, Ruize, Lornu Byrne a další, když očekáváte, že se se po přečtení druhý den probudíte a jejda, jsem proměněný... Takto to nefunguje... Funguje to pouze za předpokladu, že v sobě dokážete probudit rozhodnost i odvahu vydat se do neznáma, překonat své strachy a začít na sobě pracovat krůček po krůčku, protože o tom ve většině případů život ve skutečnosti je...
Pavel Adam