DĚTI A JEJICH SCHOPNOST VIDĚT DUŠE
Hodně rodičů se mě ptá, zdali je možné, že jejich dítě vidí duši či ducha, chcete-li. Takže tady je pár slov k tomu: většina dětí skutečně duchy vidí. Děti jsou k paranormálním jevům náchylnější a mnohem vnímavější než dospělí lidé, kteří tuto schopnost postupně ztratili. Dospělí lidé si většinou ani nepřipouští, že to, co jejich dítě říká nebo na co zrovna ukazuje, není součástí jeho imaginárního světa, ale skutečnost. Děti mají sice velmi bujnou fantazii, dost často si ve své hlavičce vytvoří svého vlastního společníka, se kterým si o samotě pak povídají a hrají. Rodič si toho většinou nevšímá, protože je rád, že se dítě samo se sebou zabaví, dítě je v bezpečí, tak ať si mumle, co chce. Samozřejmě, že ne vždy, kdy máte pocit, že si váš potomek s někým povídá, je u něj přítomna duše. Nejcitlivější skupinou pro komunikaci s duchy jsou děti ve věku jeden až čtyři roky, kdy ještě plně nechápou skutečný svět, realitu, ve které se nejlépe orientujeme my, dospělí. Ony navíc nemají ani páru o tom, co to jsou paranormální jevy, duchové, entity. Pokud tedy skutečně vidí duši, neuvědomí si, že to není skutečná osoba, a proto k ní mluví, jakoby ho oslovila třeba jeho babička nebo nějaká teta na písečku. Zkrátka reagují, jakoby viděly živou bytost. Většinou - pokud umí mluvit a mají dostatečnou slovní zásobu - vám takovou entitu i popíší, jak vypadala, co měla na sobě, zda seděla, stála a na jakém místě. Nejmenší dětičky, které ještě mluvit neumí, na takové bytosti pak ukazují prstíkem, anebo se otáčejí, když je držíte v náruči a vy nechápete, kam to pořád koukají. Některé duše je dokonce rozesmívají, jiné je zase přivádějí k pláči, a to nejen během noci při spaní, ale klidně i za bílého dne. Velmi často rodič najde ráno v pokojíku dítěte zapnutou lampičku, ač na ni dítě samotné nemůže dosáhnout a on sám ji v noci nerozsvítil.
Jak je možné, že děti duchy vidí? Je to jednoduché. Zaprvé nejsou zcela zaslepeni a zblbnutí naší společností, nezačaly ještě plně používat rozumovou část mozku, která zcela přirozeně potlačuje tu intuitivní. Jelikož se nedávno inkarnovaly, mají dost jasné vzpomínky na "druhou stranu", ze které přišly. Navíc hodně často se navracejí duchové zemřelých příbuzných, aby děti chránili. Může se ale stát, že v domě, bytě či místě, ve kterém žijete, bude duše např. ženy, které vlastní dítě zemřelo nebo bylo odebráno, a ona se ocitne ve vašem příbytku a bude vaše dítě chránit před vámi samotnými. Dostane zkrátka z nějakého důvodu, kterých je přehršel, na vás vztek a bude dělat naschvály tím, že se bude snažit vás od vašeho potomka oddělit. V takovém případě dítěti nic nehrozí, ale hrozí vám. :D
Pokud se vám něco podobného stane s vaším dítětem, rozhodně ho neokřikujte, že blábolí nesmysly. Ono se totiž zasekne a bude si žít s dušemi bez toho, že by vám o nich cokoli dalšího řeklo. Ono vám mnohdy i sdělí, kdo vás osobně chrání, kolik vy máte andělů atd., takže vést dialog s takovým malým "chytrolínem" není na škodu. Pokud se o dítě bojíte, můžete mu pořídit ochranný amulet, ale není to třeba. Dítě samo má povětšinou schopnost duši říct, aby šla pryč. Pakliže i přesto vám přítomnost duše vadí, ač dítěti neubližuje, kontaktujte někoho, kdo duši či duše odvede.
*MORGANA*