NEGATIVNÍ EMOCE, KTERÉ NÁS OVLÁDAJÍ....

02.07.2013 13:28



V tomto příspěvku se chci dnes zaměřit na negativní emoce, které dnes a denně ovládají každého z Vás, ať už v partnerských, pracovních, přátelských nebo mezilidských vztazích. Jsou to emoce, které nás ovládají a mnohdy ani netušíte, jaké mohou mít dalekosáhlé dopady nejen na vás, ale i na druhé. Jde o emoční jedy, kterými jste napuštěni nezřídka již od svého dětství a táhnete si je jako břemeno až do dospělostí, máte je zakódované v sobě a tak jak přistupujete k sobě samým, přistupujete i k druhým. Vždy u každé emoce bude popsán její negativní vliv a i to jak se s danou emocí vypořádat a vyléčit ji v sobě, tak abyste byli schopni přijmout a pochopit sami sebe, vážit si sami sebe a tím změnili i pohled na sebe i druhé.

ZÁVIST
Tato emoce je jedna z nejdestruktivnějších, vznikajicí právě již v dětství, kdy vás rodiče neustále tlačili do situací jako tohle ti nemůžu koupit, je to příliš drahé, tohodle se musíš vzdát, tam nemůžeme jet atd, místo vysvětlení proč to tak nejde. Emoce se ve vás ukládá, vidíte že kolem vás mají druzí to, co vy sami mít nemůžete, své břímě si nesete v sobě a navíc ve spojitosti s vlastním nízkým sebeohodnocením vznikají problémy, protože toho, čeho máte sami nedostatek, v čem si nevěříte vidíte u druhých a nepřejete jim úspěch, peníze, štěstí, lásku atd.. Máte tendenci se srovnávat, dosáhnout stejného vrcholu jako druzí, když se vám to nedaří, závidíte jiným a tím sebe samé ještě více srážíte dolů

Opačný pól: nesrovnávám se s ostatními. Sám sobě dávám postupně jen malé cíle, což je lepší než jeden velký cíl, na kterém si pokaždé „vylámu zuby“. Z malých cílů postupně přecházím k vyšším, jsem úspěšný, milující, finančně zabezpečený.

NENÁVIST, ZÁŠŤ
Neuznáváte odlišné názory a postoje. Snažíte se mít za každou cenu jen svou subjektivní pravdu a ta objektivní vám chybí. Vidíte v každém jen chybují bytost a sami sebe jako bezchybnou, bez jediné vady nebo kazu. Ve vztazích nepřijímáte názor partnera, dětí, kolegů či přátel, vidíte v nich soupeře, se kterými je potřeba za každou cenu bojovat a vydobít si jen svůj názor. Máte přílišná očekávání, která když nejsou splněna nebo jsou zpochybněna ve vás vyvolávají nenávist k tomu, kdo vám je sdělil, vyvolávají ve vás zklamání.příčina je ale zase a opět je ve vás, neposloucháte svůj vnitřní hlas, jen ego.

Opačný pól: každý má právo na svůj životní názor a postoj, a já nemusím nikoho přesvědčovat o tom svém. Jsem neustále ve svém středu, naslouchám svému vnitřnímu hlasu a respektuji každého jako bytost

KŘIVDA, UBLÍŽENÍ, NEPOCHOPENÍ
Tato emoce má za následek to, že za vše co pro kohokoliv udělám, očekávám vděk. opět jsou tu určitá očekávání, která vybudí zklamání, pokud nebudou splněna. Nejvíce seto projevuje v partnerských a rodinných vztazích. Očekáváte, že pokud budete pro partnera dělat první i poslední, zákonitě vám to "musí" vrátit, pokud to nebude splněno, cítíte se ukřivděni. Tuto emoci nejčastěji převezmete od svých rodičů již jako děti, v dospělosti máte pocit, že každému musíte pomáhat, pro každého se obětovat, aniž byste si uvědomovali, že tak činíte na úkor sebe sama, plýtváte energií i časem, snažíte se poslouchat druhé, jejich problémy, chcete jim pomoct, ale zároveň očekáváte, že vám to stejně vrátí a problém nastává v okamžiku, kdy se tak nestane. Cítíte se ukřivděni...

Opačný pól: Neplést si vztah s partnerem, či dětmi s „obchodem“. V obchodě lze za „něco“, co „dělám“ očekávat stále protislužbu. Ve vztahu k partnerovi, či dětem dělám vše z čiré radosti, bez toho, že něco „za to“ očekávám, protože pokud k nim cítím skutečnou lásku, mají svobodnou volbu mi to vrátit jakýmkoliv zpéůsobem.

ZLOBA, VZTEK, ODSUZOVÁNÍ
Soudíte a hodnotíte ostatní lidi a situace. Tato emoce pramení opět z vás samotných, z pocitu vlastního neohodnocení, či nízkého sebevědomí, trpíte pocitem nedostatku, že nejste krásní, bohatí, milující, úspěšní. Máte tendence se zlobit sami na sebe, za své nedostatky, i když to tak ve skutečnosti není. Odsuzujete druhé za to, že vy takový nejste, ruku v ruce to jde i se závistí, emočně jste takřka na nule a jakákoliv situace vás dokáže okamžitě rozhodit a nazlobíte se, hněváte se na sebe, ale zároveň na celý svět kolem sebe.

Opačný pól: nezaujímám stále ke všemu hodnotící postoje, ve smyslu co je „dobré“ a co je „špatné“. Nesoudím ostatní lidi, protože neznám podrobně jejich situaci a jsem si vědom toho, že se na ně dívám jen ze svého „úhlu pohledu“. O každém v jeho nepřítomnosti hovořím vždy tak, jako kdyby byl stále přítomen.

OBĚŤ, LÍTOST
Lituji sám sebe, „jsem oběť těch druhých“ (obvykle se jedná o jedince, kteří jsou ve společnosti velmi oblíbení, protože nijak „nevyčnívají“ a chovají se spořádaně. Ve skutečnosti v sobě však doslova „dusí“ své vnitřní přání a touhy) Tato emoce navíc pramení ze starých ublížení a nepochopení, že každý partner, přítel, rodič, kolega jsou naším zrcadlem,že chybujeme stejně jako oni, jen my vidíme chyby ve druhých a máme strach si připustit ty svoje. Nosíme masky, abychom nedávali znát naše skutečné pocity a bolesti, snažíme se plánovat si svůj život, být těmi, kteří dosáhnou všeho, pokud se nám to nezdaří, stáváme se obětí. Viníme ostatní ze svých neúspěšných vztahů, zaměstnání, přátel atd. je v nás zakořeněný strach, že truma prožité v minulosti se stejným způsobem bude opakovat, nepoučili jsme se ze svých chyb a proto je neustále opakujeme... proto abychom je pochopili a vyřešili

Opačný pól: Jsem sám sebou, chovám se zcela přirozeně a otevřeně. Vše co dělám, dělám z vlastní vůle, přestože umím ostatní vyslechnout. I když vše vždy nevyjde tak jak má, nemusím se litovat, protože to bylo mé rozhodnutí a „kdo nic nezkusí, nic také nepokazí“. Důležité je, že se umím ze svých chyb poučit a neopakuji je.

STRACH, NEJISTOTA, NÍZKÁ SEBEDŮVĚRA
Tato emoce v nás vyvolává neustály pocit nejistoty, zaměření směrem: „až budu mít hodně peněz, budu žít v jistotě“. Vše je orientováno na pocit budoucího zabezpečení, popř. „snadnější“ cesty, která je motivována strachem a ne skutečným „vnitřním přáním“. Snažíme se vyhýbat nebo obcházet překážky v domnění, že se urovnají a my budeme moci jít hladce dál, máme strach se situacím a dějům podívat do očí a postavit se jim, hledáme většinou cestu úniku nebo útěku. Strach máme prakticky ze všeho, co se děje v našich životech, je to strach který máme sami ze sebe, chceme být dokonalí, milující, úspěšní, ale sami si v sobě tento pocit vytváříme tím, že nám chybí dostatečná sebedůvěra, sebejistota, vnitřní síla a odvaha, jsme nemohoucní a mnohdy si svým pocitem strachu vytvoříme přesně ty situace, kdy utečeme, zastavíme se, nechceme se vrhnout do řešení a trpělivě čekáme že se to vyřeší samo, nebo se to rozplyne....

Opačný pól: vnitřní pocit jistoty, naplnění. Např. dělám práci, která mě baví, proto mě nevadí ani dočasný neúspěch, popř. přechodně méně peněz, vždyť je práce mým koníčkem a já na sobě neustále pracuji. Mám rád nové události, či změny, protože přináší vždy „svěží vítr“ a něco zajímavého do mého života, mám láskyplný vztah, milujícího partnera, který mne podporuje a ukazuje mi mé skryté bloky proto, abych je snáze pochopil.

STRÁDÁNÍ ZA JINÉ
Strádání v případě událostí, kde nemůžeme pomoci, či je nemůžeme ovlivnit, např. problémy kamarádky, či přítele, který se rozvádí, rozchází, přišel o práci nebo nemá dostatek financí. tato emoce pochází ze strachu od našich rodičů, kteří neustále řeší jak budoucnost svých dětí, tak i jejich dětí. Neviditelně se v nás ukládá a my máme po celý život trauma z toho, že nemůžeme pomoci, žijeme životy druhých namísto svého vlastního, jsme zdrceni, když nemůžeme dostatečně projevit svou pomoc. Omezujeme tím nejen sami sebe ale většinou i druhé, pozapomínáme na to, že každý je zodpovědný za svůj život, ne za životy druhých.

Opačný pól: pokud mohu pomoci - pomohu, např. ubytuji u sebe dočasně známého, který se právě rozvedl a nemá kde bydlet, popř. dám finanční příspěvek atd.. Pokud však není možné pomoci, není „zdravé“ se danou událostí, či problémem jiných lidí trápit a zabývat.

Všechny uvedené emoce a je jich jen pár příkladů, ale těch nejvíce ničících náš pozemský život mají jednoho jmenovatele... vaše dětství, tady pramení většina negativních emocí a emočních jedů ze strany vašich rodičů, kteří si to v rodové linii přenášejí z generace na generaci, pokud si samozřejmě vaše duše nezvolila karmicky tuto cestu, vše je jen o lekcích, pochopení svých chyb, vnitřní nejistoty, obav, nalezení sebe sama, přístupu k sobě samotným, takovým jací si přejeme abychom byly...

Merlin