NEVĚRA JE MÝTUS, KTERÝ VYMYSLELO LIDSTVO
Nevěra je v našem životě vždy tvrdá a nezapomenutelná událost, plná dramatických námětů a bolestivého prožívání. Komerční kino, telenovely, literatura, divadlo a bulvár v myslích lidí tento stav úspěšně živí a rozdmýchávají ho. Představte si, že by najednou nikdo nebyl nikomu nevěrný. Co se stane? Už není co dívat, číst a prožívat. Už ani není o čem mluvit. Prázdnota.
Ale zázraky se nedějí a mýty se rodí proto, aby nás přežily. Věříte, že nevěra existuje, co už - podle víry Tvé bude ti dáno. Ve vašem obvyklém obraze světa existuje pojem nevěra - ať se líbí: dle obrazu tvého Ti bude dáno. Sami jste si vybrali. Pak se ovšem nemůžete ani urážet, ani nikoho obviňovat. Neboť každý dostane to, co si vybral. A pro ty, kteří se rozhodli nepodléhat obecné mýtománii, nabízím následující řádky.
Představte si, že se váš milovaný s někým jiným vyspal. "Jak to mohl udělat, na to neměl právo," promluvila vaše hysterická žárlivost. Copak se to dá nějak zakázat? Copak existuje zákon, který to zakazuje dělat? Nebo váš milovaný sedí na řetězu? Chápu vaši uraženost - zradil vás, plivl do duše a pod. Slovem - bolavé a ponižující. Nicméně, bez příčiny není nevěry. Maximalisticky pojaté - donutili jste ho. Minimalisticky - vybrali jste si nepravého. A kdo je na vině? Rozmýšlejte. Váš milovaný s vámi spí jen proto, protože mu nedovolíte spát s jinými. Aha jaký nešťastný člověk. Ale ne jen on - i vy ... Podívejme se na obecně rozšířený omyl: Jestli mě miluje, proč by měl spát s jinou. Při této úvaze dochází ke glorifikaci lásky a sexu. Pokud by tomu tak bylo ve skutečnosti (výjimky existují), mezi milujícími by nikdy k nevěře nepřicházelo. Nicméně sex nikdy nedokáže dosáhnout úrovně lásky. Sex je fyzická blízkost (nebo závislost) dvou navzájem zainteresovaných lidí. Pokud se tato zainteresovanost nepodporuje, buď se oslabuje nebo mizí. Pokud si odmyslíme emoce, obvinění a tlak morálky, je vše velmi jednoduché. Věrnost, to není naše právo na partnera. Věrnost, to je jeho přání být s vámi. Jeho dobrovolná volba. Všimli jste si ten rozdíl? Ne? Tak si to přečtěte ještě jednou. Jediné, co můžete udělat je - jeho věrnost si zasloužit, což se ne vždy dá. Někdy je jeden z partnerů "širší" - chce smysl pro humor, zábavu, ale i filozofii, zda doma pořádek, a to mu někdy nedokáže dát jediný partner - proto jich má víc a vy na tom nenesete žádnou vinu. Vyžadovat věrnost, to je obyčejné násilí. A vy snad jen nejste násilník, co? Při nevěře není například snadné rozhodnout se, co je horší - být nevěrní muži nebo milenci. To vážně není jednoduchá otázka. Ať jste odpověděli jakkoli, mýlíte se. Nejhorší je totiž být nevěrní sami sobě. Ve vztazích je potřebná svoboda. Kolik dopřeješ sobě, tolik dopřej i partnerovi. Pokud ve svých vztazích něco takového neznáte, tak ani slovo nevěra není na místě. Držíte totiž jeden druhého v kleci, ve vězení. A klecím a věznicím nelze být nevěrní - z nich lidé zdrhnout, aby se zachránili.
Není nevěra jako nevěra.
Upřímně se zamilovat, to je normální. Spát se všemi do řady je forma pudové závislosti. Byť nevěrný z pomsty je plytké. Hledat podporu ve snaze zachránit se před nepochopením a ubližováním ze strany partnera je moudré. Zbláznit se do krásné ženy je slabost. Darovat někomu něžnost a radost je malý svátek.
Být věrný sobě
Často je "nevěra" jediný způsob, jak zůstat věrný sobě samému, zůstat sebou samým, nenechat se definitivně upěchovat. Pro někoho je to duševní hrdinství, časem dokonce jediný způsob, jak umožnit člověku otevřít oči. Nevěra může být jak zradou, tak i dokonale morálním činem. Jak však zjistit kdy je čím? Jednoduše. Důležitý je výsledek. Věrnost, ničící váš život, je nemravná. Blízkost s druhým člověkem, která vás zaceluje, již není nevěrou. Hlavní je rozhodnout se, co je pro vás důležitější: chránit a žít svůj život nebo pojmy a zájmy, které jsou vám cizí. Všechny řeči o "nevěře" a "věrnosti", o "zákonných" mužích a ženách, nejsou nic víc než ustrašené maskování psychologické nekompetentnosti. Idea "sexuálního hříchu" je jednoduchá. Udělat ze sebe svatého nebo oběť. V prvním případě jste vy ten čistý a svatý a váš partner špinavý a hříšný. V druhém případě jste nešťastná oběť, co musí u partnera automaticky vyvolávat pocit viny, díky kterému s ním můžete dobře manipulovat.
Nevěra jako mýtus
Nevěra je v mnoha směrech mýtus. O "nevěře" se dá mluvit, pokud jste partneři. Proto dříve, než začnete házet nože je potřeba si ujasnit, zda partneři jste nebo zda jste pouze náhodní kolemjdoucí, co se u sebe jednou - dvakrát zastavili. Pokud tedy partnery jste a je mezi vámi všechno v pořádku, plné pochopení na všech úrovních, "nevěra" vás nezajímá. (Pokud je tomu tak, můžeme vám pogratulovat. Člověk je totiž tak složitá a široká bytost, že je opravdu výjimečné, když se dokážou dva uspokojit na všech úrovních.) Pokud tomu tak není a vy jste jeden druhého zahnali do klece nebo žijete v stavu studené nebo aktivní války, a to vše pod jednou střechou, mluvit o nevěře je směšné. Jak si mohou být nevěrní nepřátelé nebo vězni?
Fakta a reakce
Proč nás tak velmi zlobí ložní nevěra? Proč chytáme jeden druhého za krk a chceme z něj vytřást jen to jediné - Spali jste spolu? Ano nebo ne? Proč je právě toto tak bolestivé, když to nijak přímo neškodí ani životu, ani partnerství? Proč potřebujete živit právě tento problém, který polygamních část lidstva vůbec nezná? Vše je velmi jednoduché. Pro duševně disharmonického člověka (strach, komplexy, "kuří oka" různé velikosti a bolestivosti, neurózy) nejsou intimní vztahy svátkem života, ale berlou pro nemocnou duši. Ne darováním štěstí, ale závislostí, přivlastněním, potvrzením vlastní důležitosti, způsobilosti a plnohodnotnost, potřebnosti a ochrany. Proto se tak často stává, že síla světlice lásky (plus sex) je přímo úměrná tíži neurózy, která ji porodila. Láska, to si opravdu ty sám. Jaký člověk, taková láska. Pokud nevíš milovat sám sebe, nemůžeš milovat nikoho. Milovat sebe znamená být v harmonii s tím, jak sebe vědomě formujete a přijímáte. Pokud nejsme schopni milovat sebe samých, používáme na to partnera. Naši milovaní jsou otroky našich strachů, komplexů, neuróz. Mají zakázáno oslavovat svůj život - mohou pouze zkrášlovat ten náš. Vžijte se to toho: jsme připraveni umřít, a častěji zabít je jen za to, že jim je dobře bez nás s někým jiným. A vy navrhujete stavět na tomto "ideálu" šťastné vztahy?
Radost a svoboda
Ptáte se - a vy navrhujete svobodnou lásku? Láska není klec, ani dluh, ani kříž. Je to svobodné dávání radosti jeden druhému. Sexuální vztahy jsou pouze zkrášlením, vnějším ukazatelem blízkosti. Pokud je svoboda a duchovní bohatství, bude i láska. Pokud je závislost a duševní nepohoda, bude milostná neuróza. Přestaňte opěvovat nebo oplakávat lásku. Nestarejte se o Lásku, starejte se o její pramen, o to, co lásku dává - o sebe. Staňte se duševně zdravým - duševně zdravý člověk nemůže být uražen ani ponížený. Staňte se silným a svobodným člověkem. Neboť Láska, to jste Vy sami. Souhlasím s vámi, věrnost je v manželství důležitá, ale ne sama o sobě, ale jako znak toho, že je ve vašich vztazích vše normálně, např.. že jste se tak rozhodli svobodně. Z toho vyplývá, že nevěra není příčinou k rozvodu nebo přetržení vztahů, ale podnětem na vážné zamyšlení nad sebou a vašimi vztahy. Pokud jste nedokázali akceptovat odlišnosti a svobodu partnera, kdo za to nese vinu? A skrývat svou neschopnost za morálku, společenskou mínění, víru, děti atd.. - To je úděl duševně bídných a duševně nemocných lidí. Pro takové lidi věrnost znamená: můj milovaný = moje vlastnictví. Patříte k nim? Častou příčinou rozchodu bývá ne samotná nevěra, ale morálka a veřejné mínění. Žena by možná muži nevěru odpustila, ale morálka a veřejné mínění se "právem" ptá: Ty mu to trpíš? A vztahy se úspěšně rozpadají. Je pro vás důležitá veřejné mínění nebo člověk, kterého opravdu milujete? A proto se nestarejte o to, kam šel as kým tráví svůj čas váš milovaný, ale pečujte o čistotu, upřímnost a pozdvihování vašich vztahů. A pokud jste tomu schopni uvěřit a pro to ik něco udělat, podle víry vaší vám bude dáno. Pokud jsou ve vašem obvyklém obraze světa základními prioritami svoboda, duševní bohatství a zdraví, tak podle obrazu světa vašeho vám bude dáno. Vybrali jste si. A kdo teď může za to, že ve vašem životě není nevěry, je pouze věrnost? Věrnost svobodě, sobě, věrnost milovanému, věrnost krásným lidským vztahům. A tak každý dostane to, co si vybral.
Merlin (zdroj: https://www.2012rok.sk/)