OBĚŤ NEBO VINÍK???

Často se při svých konzultacích setkávám s lidmi, kteří řeší náhlé a pro ně v tu danou chvíli těžké životní situace. Často se také objevují obě právě výše zmiňovaná dvě slova "OBĚŤ" a "VINÍK," ale kdo je vlastně obětí a kdo viníkem???? Má odpověď zní "NIKDO," ani jeden z nich, protože to co se událo v jejich životě, ve vztahu, v zaměstnání či rodině ta vyhrocená situace byla pouze důsledkem něčeho, co jen delší dobu pomalu, nenápadně a plíživě bylo smeteno pod koberec a nyní se vynořilo na povrch, dlouho a často přehlížené a opomíjené problémy, nepochopení, komunikace, neřeší všeho včas. Většinou se na mne obracejí lidé v situaci, kdy je buď opustí partner, dostanou výpověď v zaměstnání, nebo se vyhrotila situace u nich v rodině...

Je občas těžší najít vždy ta vhodná slova, aby se daný člověk uvolnil a začal mluvit o svém problému, sám se obává, že příliš odhalí své nitro, své srdce a vzbudí jen výsměch nebo nepochopení, avšak toto vše je jen důsledkem jeho bolesti z prožitého traumatu, pocitu oběti, že mu bylo ublíženo a "viní" většinou nejen sám sebe z neúspěchu, ale nejvíce právě ty druhé, protože mu ublížili... neumí v tu chvíli přijmout, že není obětí a ani ten druhý není viníkem, vše se děje přesně tak jak má, na jiné úrovni než pozemské, my jsme totiž hlavními herci v naší "osudové cestě", a proto vše co k nám přichází, se děje z nějakého důvodu, můžeme být zastaveni v neustálém opakování svých chyb z předchozích vztahů, zaměstnání, přístupu k sobě i druhým, neodpuštění těm, kteří nám dle našeho soudu ublížili, aniž si uvědomujeme, že oni nám jen ukazují to co je v nás samotných - strach, nedůvěra, nejistota, nízké sebevědomí a sebeohodnocení.

Sám jsem si tyto bolestné zkoušky ve vztazích prošel, dokud jsem nepochopil a neuvědomil si hlubokou pravdu, že nejsem obětí a druhý není viníkem, že mi ukázal moje nezpracované chyby a omyly, strachy a obavy, bloky, které mám hluboko uložené v sobě, díky poznatkům p. Zdenky Blechové jsem zjistil, že člověk který chce být ve vztahu příliš věrný a upne se na to, dostane člověka, který mu bude nevěrný, pokud v sobě máme nezpracovanou žárlivost, dostaneme člověka, který na nás bude žárlit, pokud chceme hodně vlastnit, dostaneme člověka, který bude vlastnit nás, pokud jen chceme druhým dávat, aniž víme zda to druzí chtějí, dostaneme partnera, který bude jen přijímat.

Ano ať už rozchod, výpověď nebo smrt někoho blízkého v nás vzbuzuje právě tyto emoce oběti nebo viníka.. "OBĚŤ" se většinou cítí zrazena, podvedena, ublížena, ukřivděna, ale jen to vypovídá jaké že to vlastně má nezpracované emoce z minulosti - zrada, bolest, opuštění, nedůvěra.. protože takový člověk tyto chyby opakuje v každém vztahu, ale namísto uvědomění si jich a přijmutí se postaví do role oběti, lituje se, naslouchá všem, kteří ale ne vždy v dobré míře se mu snaží pomoci, ale spíše ještě více v takovém člověku vzbuzují pocit oběti a v druhém viníka, vždyť kolik z nás se setkalo s větami: "vidíš, já jsem ti to říkal!" "jen tě využil ...," "já tě varoval/a...", ale uvědomme si také to, že právě tito našeptávači, kteří haní toho druhého byli i těmi, co nám ho schválil a přijali mezi své přátele, uvědomme si kým se v daných situacích vlastně obklopujeme, každý rád pomáhá ostatním, ale sám není schopen si v takové situaci pomoci. Totéž platí i o zaměstnání, i tady opakujeme stejné chyby, jsme obětí a druzí viníky, viníme svého šéfa, že je neschopný, viníme své kolegy, že nás pomlouvají za zády, nepomohou nám apod... A vlastně se tím stavíme do role oběti, snažíme se upoutat pozornost jiných, aby nás litovali, protože v danou chvíli nás to uspokojuje, naši bolest, naše trápení, máme neustále potřebu se rýpat v tom bolestném, snažíme se přijít na to proč se to stalo, namísto abychom to prostě jen příjali, že jsme byli zastaveni, abychom si tyto naše chyby a omyly uvědomili, přijali je a hledali sami v sobě jejich nápravu, protože vždy máme možnost "opravné zkoušky."

Naproti tomu "VINÍK" je v jiné pozici, díky "obětem" jsou označováni za ty, kteří jejich bolest způsobili, za neúspěch druhých a čím více se právě od našeptávačů obětí dozvídají další a další polopravdy, lži a výmysly stále více trpí pocitem této "VINY," je v nich neustále vzbuzován pocit, že umí jen ubližovat druhým, že nikdy nedosáhnou štěstí, protože nic jiného neumějí, než jen šířit bolest a trápení. Vždy je jednodušší na druhé svalit vinu, naše chyby a omyly, než si je sami v sobě přiznat, vždy je jednodušší odsoudit druhého, než přijmout fakt, že i my jsme chybovali... proto dnes utíká tolik dětí z domova, protože se cítí viníky ze strany svých rodičů, proto narůstá počet sebevražd u lidé, kteří jsou natolik pohlceni svou vinou vytvořenou druhými, že vzdají vše a raději chtějí odejít, než by tohle dál snášeli. Všichni chybujeme, všichni se neustále potýkáme pro nás se zdánlivě neřešitelnými situacemi, ale pokud připustíme, že nechybují jen druzí, ale hlavně i my sami ať už ve vztazích, zaměstnání, přátelství nebo rodině, nebudeme muset mít potřebu se stavět do rolí "obětí" a nebudeme mít i nadále potřebu hledat "viníky.

Každému, kdo za mnou přijde s žádostí o pomoc, ukáži to co se vlastně odehrává v nich samých, kde se staly chyby, které vedly k rozpadu partnerství, výpovědi, touhy po dítěti, které nepřichází. Snažíme se společně rozklíčovat příčiny toho, proč se stavějí do rolí obětí a viní druhé, podstatu jejich stále se opakujících potlačených emocí, chyb a omylů z minulosti a většina je schopna přiznat a vyplavit své emoce, o kterých si mysleli, že je mají vyřešené. Každá bolestná situace nám totiž odkrývá část našich hluboko uložených bolestí, nahromaděných emocí a bloků a ukazuje nám jedno jediné: "hele tady jsi chyboval, zamysli se, kde se dříve už tohle stalo???" Určitě většina z nás připustí, že danou chybu opakují, že jim má něco ukázat, ale málokdo je schopen to přiznat otevřeně, proto si vážím těch lidí, kteří za mnou přijdou a jsou schopni v konzultacích mluvit o svých chybách, připustit si je a nalézt cestu, jak je zpracovat, přijmout a rozpustit... 

Nestavte se v těžkých situacích do rolí obětí ani viníků, ale hledejte a odpověď na své otázky, proč se vám stalo právě tohle, co vám to mělo ukázat a kam Vás to má posunout. Dříve než dáte na rady a názory vašich přátel nebo rodiny a našeptávačů, kteří rádi pomáhají druhým, ale sami sobě ne, hledejte odpovědi o samotě, ve svém nitru a tichu, přijměte situaci jako svoji zkoušku a výzvu něco změnit, změnit sebe...

 

Merlin