POKORA K ŽIVOTU I KE DRUHÝM
Po dvou krásných dnech strávených se svým synem se opět vracím na své stránky s dalšími příspěvky a články. Dnes je přímo ukázkový slunečný den, je pondělí, lidé po víkendu opět vyrážejí do zaměstnání, škol nebo mají volno.
Dnes se chci svým zamyšlením podívat v čem spočívá smysl "Pokory." V našich životech mnohdy nastanou chvíle, kdy se cítíme být zoufalí, bezmocní, opuštění a smutní, či jak říkáme na dně. Nevycházejí nám naše plány, předsevzetí, sny a přání, máme problémy v zaměstnání i ve vztazích. Tyto stavy bývají doprovázeny emocemi jako je strach, pocit nenaplnění či osamění, nejistoty, obav, cítíme se být nepochopeni.
Přicházejí situace, které hluboce zasáhnou naše životy, tedy ty pozemské, pokud se právě nalézáme v jakékoli tíživé situaci, je pro nás obtížné myslet pozitivně a věci vidíme ve světle našich negativních emocí. Pokud je naše mysl zatížena emocemi, nedokážeme věci vidět v jejich podstatě.
Mnohdy si připadáme poraženi. Málokdy vidíme, že se ještě stále máme dobře. Ať se nám právě děje cokoliv, poděkujme za to. Čím více budeme děkovat, tím více budeme pokorní. Pokorný člověk nalezne úctu k životu. Mít úctu k životu znamená milovat jej takový, jaký je.
Pokud si budeme pořád na něco stěžovat, naši situaci tím nezlepšíme. Uvědomění, že skrz skromnost a nesobeckost pěstujeme respekt k druhým i k samotnému životu. Když budeme respektovat, budeme sami respektování – druhými, životem i sami sebou. To je pravá podstata úspěchu. Ani když zrovna úspěch nepociťujeme, nalezneme v pokoře určitý stav vnitřní harmonie a klidu. Být pokorný neznamená být poražený, ale umět přijmout všechny aspekty života, všechny situace i děje za přínosné pro naši osudovou cestu, s pokorou přijmeme sami sebe, své chyby, stejně tak i to, co se nám vlastně děje, přijímáme životní i osudovou cestu takovou jaká k nám přichází, víme že se vše děje z nějakého důvodu.
Jen poražený neustále obviňuje druhé, hledá chyby ve druhých, není schopen přijmout svou zodpovědnost za činy, slova i skutky kterými se sám provinil proti sobě i druhým. Nesnaží se přijmout a pochopit, že jen on je zodpovědný za své činy, nikoliv druhý. Přijetím těchto skutečnosti se člověk stává pokorným, má víru v uzdravení sebe, situací, vztahů ve svém životě, přijímá život v jeho podstatě.
Základem pokory je vděčnost a poděkování, vždyť i nový den, do kterého jste se probudili a máte možnost ho prožít je darem, ale málokdo poděkuje a s pokorou přijme tento dar. Každá radost, které dosáhnete, věc která se vám podaří, vztah, který rozkvétá s pokorou přijměte a poděkujte.
Poděkování, vděčnost a pokora nic nestojí, stačí jen vnímat každý okamžik jako dar, dar který si nemusíte kupovat a přesto vám ukáže krásy života, krásu lásky, vstřícnosti a vlídnosti, radost, štěstí a naplnění....
Stačí jen s pokorou poděkovat, nesobecky přijímat tyto dary a být trpělivý, vyjadřovat poděkování sobě, druhým, Bohu i Univerzu...
Ať chceme nebo ne, jsme obdarováváni každý den, jen to v dnešní době spíše přehlížíme víc než cokoliv jiného....
Merlin