PROČ NÁM CHYBÍ ODVAHA?
Při včerejší konzultaci s jednou klientkou jsme při jejím vyprávění, o jejich pocitech, obavách a chození stále do kola v bludném kruhu zjistili, v čem vlastně tkví její problém. Při našem hovoru mi začala vyprávět o situacích, které se jí dějí neustále dokola, vždy po určité době a prakticky se stejným scénářem, rády by vše změnila, ale sama neví jak, chybí ji totiž odvaha, odvaha něco ve svém životě změnit. A tak je to u většiny lidí. Mají zaměstnání, vztahy, ale vnitřně se cítí nenaplnění, chodí do zaměstnání, ale bez jakékoliv motivace, posunu vpřed, uvízli na stejném místě, berou stejnou výplatu apod. Chtějí to změnit, vědí, že vnitřně chtějí změnu, ale proč ta změna nepřichází? Odpověď je jednoduchá, chybí jim odvaha, protože jejich strach změnit zaměstnání nebo vztah vítězí, potlačuje odvahu zkusit něco nového, vykročit jak se říká "do tmy", udělat ten první a zásadní krok. proto tolik lidí setrvává ve svých zaměstnáních i vztazích, vítězí u nich strach. Spousta z nás má představy a sny o lepším životě, o lepším zaměstnání i vztahu a často přehlížíme signály, jež k nám přicházejí z Univerza. Univerzum totiž pečlivě pozoruje každý náš krok a vždy v pravou chvíli nás upozorní na to situací, která se nám stane něco ve smyslu "máš čas na změnu,""můžeš se odpoutat od starého a nefunkčního, změň svůj život." Pokud tohle přehlédneme, daná situacese opakuje znovu, příklad uvedu např. v zaměstnání. Když nastoupíte do nového zaměstnání, vše se vám zdá nové, příjemné a atraktivní, kolegové jsou vstřícní, milí, rádi s vámi proberou vše co se týká vašeho života, vše se ale obrátí v momentě, kdy přijde první vážná situace, první výplata a Vy najednou zjistíte, že za to, co jste udělali jste mizerně ohodnoceni? Nebo splníte další práci vám zadanou a namísto pochvaly vám šéf oznámí, že je to špatně a máte daný úkol udělat znovu? Ano toto jsou případy, kdy k vám docházejí signály, že něco co zprvu vypadalo lákavě není v pořádku, ale mávneme nad tím rukou, vždyť projdnou se nic nestane. Ale stejná situace, přijde za měsíc, dva znovu a zase ji přehlédneme, takto se to neustále opakuje dokola a my najednou cítíme, že už to není v pořádku, chceme změnu, chceme jít jinou cestou, ale máme strach, že když dáme výpoveď, nové zaměstnání neseženeme hned, nebudeme mít dost fianncí, abychom vše zvládli. Chybí nám odvaha odejít, a na místo ní v nás zavládne vnitřní krize, chaos, nejistota a strach. nedokážeme v tut danoíu chvíli pochopit, že Unieverzum už pro nás má dávno novou práci, nové zaměstnání, které nás opravdu naplní, ale my tyto signály nevnímáme, nedokážeme se od původního zaměstnání odloučit. Vždy máme nejméně 2 možnosti co udělat. Ta první je, že i nadále budeme docházet do stejného zaměstnání, bez motivace a ses tejným ohodnocením do té doby, než zasáhne razantně Univerzum, přijde situace, kterou nezvládneme, práskneme dveřmi a dáme výpověď a ta druhá je, že můžeme pomalu začít naplňovat svoje sny, hledat si jinou, zajímavější pro nás zaměstnání, najdeme si za sebe vhodnou náhradu a v klidu odejdeme, najdeme v sobě odvahu, postavíme se svému strachu a odpoutáme se od něj.
Neexistuje spolehlivý návod jak se zbavit strachu, je to rozhodnutí v každém z nás. Když jsme ochotni postavit se svému strachu, vykročíme sice do neznáma, ale za podpory Univerza, které vždy vede naše kroky, je důležité mít víru v sebe sama, že to zvládneme, víru v to, že vždy nám do cesty přijde někdo, kdo nám s tím vykročením pomůže, věřte, nikdy na to nejste jen vy sami.
Stejně jako v zaměstnání, funguje to i ve vztazích, jen s tím rozdílem, že nechápeme proč my zrovna máme vedle sebe partnera či partnerku, který nás má něco naučit, někam posunout. Namísto tohoto pochopení, počáteční iluze vyprchává a my zjišťujeme a čím dál častěji vidíme na svém partnerovi pouze chyby a nedostatky, namísto lásky, učení se pochopit, srovnáváme ho s partnery minulými, hledáme další chyby, ale opět nám chybí odvaha odejít, dostáváme další a další signály v podobě hádek, rozpeří, snižujíccí se komunikace i intimity, ale přesto nejsme schopni odejít. I tady se jedná o zásah Univerza. Dostali jsme partnera, abychom si vyřešili své chyby z předešlých vztahů, ale my je nevnímáme, naše ego nám velí "ty přece nechybuješ, chybuje druhý" a my ho posloucháme, na to nám začíná vysílat Univerzum signály, že jsme něco nepochopili, nevyřešili a přicházejí situace, které nás na to upozorňují, ale my je nevnímáme, až Univerzum zasáhne i v tomto případě razantní formmou a to bud velkou a prudkou hádkou, fyzickým napadením a my teprve až v této chvíli odcházíme, nechali jsme to vygradovat, teprve nyní v sobě najdeme odvahu namísto strachu a pochopíme že je čas odejít. Náš partner ale tuto roli přijal, abychom se něco naučili a zpracovali, vždy je to o dohodě obou duší na astrální úrovni, kdy si jedna nebo druhá vybere tu horší roli právě proto, aby se druhá duše něco naučila, zpracovala a mohla tak dál procházet svým vývojem.
I já si prošel takovými vztahy, kdy jsem nepochopil, nepřijal to, že dělám stejné chyby, že je to u mě o pocitu ztráty, o strachu, že když nebudu takový jaký mám být, partnera ztratím, avšak čím více jsem se snažil, tím více jsem nechápal příčiny jeho chování, až v důsledku odloučení, krize a rozchodu jsem teprve pochopil, kde jsem dělal zmíněné chyby a tyto chyby jež mi otevřely mysl i srdce vím, že mohu napravit, ano mohou přijít stejné situace, ale pokud v nich tyto chyby poznám, zpracuji, vztah se posune dál, už znovu neskončí.
Vše co je zde napsáno je o vnitřní síle vzbudit v sobě odvahu, která překoná náš strach, nemít strach začít něco nového, něco co skutečně chceme dělat, napňovat a mít z toho radost. Není to cesta jednoduchá jako mávnutím kouzelného proutku, ale pokud to zkusíme, a překonáme i prvopočáteční obtíže, zjistíme jak přínosná pro nás ybla tato změna, i to, že jsme v sobě našli sílu a odvahu změnit se a posunout dál. je těžké rozlousknout tu skořápku, ve které jsme odděleni od ostatních, nechat na povrch vyplout své skutečné pocity a emoce, ale pokud se jen neustále necháme vláčet a ovlivňovat druhými, vždy potlačíme jen sami sebe a nakonec i ti, pro které se neustále obětováváme, plníme jejich přání se nakonec otočí zády, protože už pro ně nebudeme potřební a na stane to ve chvíli, kdy nás definitivně dojdou síly toto vše plnit.
Vše je o rozhonutí nás samých, o tom zda chceme či ne, vždy máme volbu co chceme, kam chceme a s kým chceme být, ale pokud budemeneustále svazování naším strachem z bolestné minulosti, nemůžeme vykročit dál...uvízneme sami ve svém kruhu, dokud nepochopíme proč se nám děje právě to co se nám děje....
Merlin