PROČ U DĚTÍ NARŮSTÁ AGRESE?

Proč vlastně u dětí dnes tolik narůstá agrese vůči druhým dětem, ve školkách i ve školách? Co ovlivňuje naše děti, že se začínají chovat jinak, než jak tomu bylo dřív. Děti, ta nevinná stvořeníčka, které hýčkáme s láskou a péčí a ony se stávají čím dál více agresivnější. Častěji zlobí, neplní si své povinnosti, odmlouvají nám dospělým, napadají jiné děti na hřištích, trápí domácí mazlíčky a ztrácíme u nich respekt i rodičovskou autoritu. Kde je však příčina, která působí na děti, že jsou čím dál více agresivnější? Příčin je několik a donutilo mě to sestavit žebříček nejčastějších příčin, které vedou děti k tomu být agresivnější.

 

1. Neuznávají autority

Dnes oproti dřívějším dobám, kdy jsme my coby děti měli respekt a strach z autorit, které na nás přísným dojmem působily jsou ty tam. Dnešní děti, vzhledem k tomu, že se rodí coby indigové, křišťálové či duhové mají jiný retrospektivní pohled na autority. Autority je obtěžují, brzdí jejich přirozený vývoj a rozhled, proto se proti nim vzpurně staví, neuznávají je a jen s notnou dávkou sebezapření a z donucení se snaží s nimi vycházet. Neuznávají přílišný tlak na ně kladený, bezpočet úkolů, které mají děti zvládnout, a proto se stávají agresivnější vůči těmto autoritám, ať už se jedná o rodiče, učitele ve školách nebo šéfy v době jejich nástupu do zaměstnání. Častá příčina bývá i v rodinách samotných, kdy i rodiče ztrácejí svou roli autorit a vzorů, děti jimi pohrdají, neuznávají jejich přístup a kladené nároky a často se tak vyskytují reakce dětí na jim přidělé úkoly slovy "nemám tě rád/a," "chci jinou maminku,tatínka," apod.

 

2. Rodiče na své děti nemají čas

Dalším důvodem, proč vzrůstá agresivita u dětí je fakt, že dnešní zaneprázdnění rodiče již nemají tolik času na své děti jako dřív, v honbě za vlastními cíly, zaměstnáním sami ztrácejí přehled o vývoji svého potomka, protože sami jsou zahlceni svými každodenními povinnostmi a starostmi. Dětem se věnují minimálně, nevěnují jim pozornost, častěji raději řeší své starosti než starostí svých dětí. Dítě se tím pádem cítí odstrčené, zneuznalé a podvedené, protože namísto pochvaly častěji slyší reakce "ty jsi dnes zase dostal pětku?" "Panebože co s tebe bude?" "Dělej to pořádně!" "ukliď si po sobě ten svinčík" apod. Děti namísto slušné prosby vnímají rozkaz, potlačení sebe sama, i tady v nich narůstá jejich vnitřní vzdor a agrese, která dříve nebo později vyjde najevo, avšak namísto pochopení, rodiče své děti trestají a tím v nim jen podporují další agresi vůči sobě samotným. Rodičům se jejich výchova může vymykat z rukou, ale i děti samotné to vidí u svých rodičů, jejich agresivitu při hádkách, konverzaci, pochytí že když oni sami chtějí něčeho docílit, "MUSÍ BÝT AGRESIVNÍ."

 

3. Učení se soutěživosti

Dalším problémem narůstající agrese je vzbuzování soutěživosti u dětí ať už ve školkách či školách, kdy děti soutěží mezi sebou, kdo v danou chvíli budenejlepší, kdo první a nejlépe vyřeší daný úkol. Ano i tímto způsobemnarůstá mezi dětmi vzájemná aggrese, protože jsou lehce zmanipulovatelní a tak soutěživost, která je u nich pěstována vede k tomu, že u dětí narůstá poct nadřazenosti nad ostatními, touhu zvítězit za každou cenu, být nejlepší, stávají se agresivnějšími v získání toho být nejlepší ale zároveň se stávají i arogantními vůči druhým dětem, protože "kdo může být lepší než já?" Ti méně úspěšní cítí pocit porážky, zapojují do všech svých vnitřních bojů emoce nenávisti a vzteku, že nejsou lepší, stávají se agresivnější právě vůči těm lepším. Obě skupiny dětí však doplácejí na to stejné - soutěživost...

 

4. Mobilní a PC hry

Ano i toto je jeden z faktorů, který ovlivňuje narůstající agresivitu u dětí, hlavní a důležitou příčinou jsou opět rodiče a jejich přístup k dětem hrát hry na PC nebo jejich mobilech, jen proto, aby sami měli chvíli čas pro sebe. Mnohdy je ani nezajímá, jaké hry vlastně děti na počítačích, PSP a mobilech vlastně hrají, vždyť i zdánlivě nevinná střílečka vzbuzuje u dětí touhu zabíjet, být agresivnější stejně jako jejich vzory ve hrách. Naposledy jsem se setkal s tímto případem, když jsem seděl v parku, procházela kolem mne rodina, otec s matkou a za nimi jejich asi 4-5 leté dítě, co však bylo zarážející, že dítě mělo v ruce mobil jednoho z rodičůa hrálo na něm právě zmiňovanou střílečku, ve finále dítě, u nějž narostla touha a grese zabíjet virtuální nepřátele skončila tak,že ve vzteku z vlastního zabití prudce a vztekle odhodilo mobil do trávy. I toto jsou projevy agrese u dětí..

 

5. Televize, seriály, pohádky

Dalším z důvodu narůstající agrese je televize, pořady v nich, vždyť kolik dětí denně prosedí 2 a více hodin u pořadů typu Animáček? Právě tam jsou seriály, které ovlivňují psychiku dětí, vzbuzují v nich agresy a touhu po pomstě, protože jejich hrdina bojuje a je například poražen. Dítě aniž by to fyzicky projevovalo, vstřebává tyto děje do sebe, ukládá si je do sebe, ale v ten nejnevhodnější okamžik je projeví, např. na dětském hřišti. Přijde k jinému dítěti na prolézačce a srazí ho na zem se slovy "tady to máš Batmane," a to jen proto, že ve svém oblíbeném seriálu vidělo právě tuto situaci. Dalším projevem agrese je týrání domácích mazlíčků, tahání kočky nebo psa za ocas, další projevy trápení které se mohou stupňovat až vygradují k zabití zvířete a to jen opět potlačené agresi, kterou má dítě v sobě. Nejznámnější "pohádkou", která stupňuje agresi u dětí je Harry Potter, začíná zcela nevinně a dětsky a končí smrtí a mrtvými, zabíjením... Dalším faktorem je i to, že povolejeme dětem sledovat i jiné filmy ať už je to zmiňovaný Spiderman, Iroman, Transformers, Pán prstenů a další, nehledě na tom, kolik dětí denně surfuje po internetu, kde je násilí a agrese víc než dost a děti to se zájmem hltají a sledují, z dětských srdíček se vytrácejí klasické pohádky, ty které mají dětem ukázat dobro a zlo, ve kterých neteče proudem krev a není násilí.

 

6. Nevhodné dárky

Posledním důsledkem zvyšující se agrese u dětí jsou i nevhodné dárky, které v dětech působí jako časovaná bomba. Vždyť který tatínek odolá svému dítěti a z vlastní iniciativy nejde a nekoupí mu meč, pistoli, pušku, luk nebo kuši, tedy zbraně které jsou určeny k boji, agresi a zabíjení. Většinou je to na popud samotných tatínků, kdy jim vysvětlují jaké to bylo na vojně, že muži musí bojovat apod. Málokterý jim ale vysvětlí právě i tu odvrácenou stránku, co znamená válka, zbraně, jak fungují a co mohou způsobit, pak se z nevinných her na vojáčky stávají agresivní boje s touhou kopírovat to, co nám bylo ukázáno vlastními rodiči. V těch horších případech mají rodiče opravdové zbraně i doma a za následek narůstající a potlačené agrese dochází k tomu, že děti si s těmito zbraněmi hrají a mohou nejen ublížit sobě, ale i druhým.

 

Jsou i další projevy agrese u dětí, avšak já jsem vybral ty nejčastější, které vedou naše děti k touze ubližovat, být bojovnější nezdravým způsobem. Neznamená to vše dětem zakázat nebo je omezovat, ale pochopit, jakou roli v jejich vývoji hrajeme my dospělí, jejich rodiče nebo prarodiče, vysvětlit jim, proč je agrese škodlivá, jak jim nebo druhým může ublížit, umět jim vyjít vstříc, nezakazovat nebo nutit je dělat co nechtějí ale s láskou jim vysvětlit proč to dělat mají, jaký to pro ně bude mít přínos, komunikovat s nimi a více jim věnovat svůj čas.

 

Merlin