STRACH A PŘEDSTAVIVOST V PARTNERSKÝCH VZTAZÍCH....
Strach i představivost jsou oboje i dobrým sluhou, i dobrým pánem. A protože obojí je nehmotným výtvorem naší vlastní mysli, jsme si sami odpovědní za to, zda nám strach a představivost slouží nebo nás bičují (jen pro pořádek – Toltékům slouží ).
Mohu se bát o to, zda je mi má milá věrná, nebo nevěrná. Budu se bát celý život. Zbytečně, protože přesvědčivý důkaz o její nehynoucí věrnosti nikdy nezískám.
Také se mohu bát, aby mi má láska k dívce nezevšedněla. Pak mohu vymýšlet, jak naši lásku osvěžit, oživit a mít z toho vždy radost – též celý život. Co myslíte, co má větší smysl ? Co mne energeticky vysílí a co posílí ?
S představivostí je to stejné. Mohu si představovat, jak s mou dívkou všichni ostatní muži na světě flirtují, jak ji svádí, jak ona podléhá, jak se mi za zády smějí ….. a udělám ze života peklo na zemi své dívce i sobě. Své dívce jen do té chvíle, než mne opustí a sobě navždy.
Ale když použiji představivost na napsání milostné smsky, e-mailu, či dopisu, na vytvoření chutné večeře, kterou jednou já pro změnu uvařím své ženě, na výlet, kterým svou přítelkyni vyvedu ze světa každodenního režimu a běžných starostí, užívám si a nabíjím se energeticky hned dvakrát – jednou, když vymýšlím a podruhé, když realizuji. Peklo, nebo ráj ? Co sám pro sebe a v sobě vytvořím?
Proč se vlastně ve vztazích trápíme ?
Připomeňme si nejčastější příčiny trápení v partnerských vztazích (pro zjednodušení to vezmu jako úvahy muže, ale klidně si dosaďte ženu, je to totéž) :
· Je volná ? Trápím se tím, že jistá žena miluje jiného muže. Zopakujte si několikrát tuto větu. To je ale blbost, co ? Proč bych se měl já trápit tím, že jsou jiní dva lidé šťastní a chtít jim to ničit ? Budu hledat tu, která bude šťastná se mnou !
· Jak ji získám ? Úvaha lovce – jak ulovím svou kořist ? Nahlas se sice sám obelhávám slovy „Já ji miluji, mám ji rád, dal bych pro ni život“, ale ve skutečnosti se mé činy řídí jediným – „Chci ji vlastnit tak, aby k ní nemohl nikdo jiný ! Chci to být já, kdo ji ovládá, kdo s ní spí, kdo jí určuje další život !“
· Opravdu mne má ráda ? Tahle otázka už na světě způsobila tolik žalu, bolesti, utrpení a křivd, že se to ani vypovědět nedá. Nikdy na ni nezískáte odpověď s důkazem, s doživotní zárukou, s úředním potvrzením a pečetí. Přesto o to od první do poslední chvíle vašeho vztahu tvrdě a s vypětím všech sil usilujete. Zcela marně.
· Je mi věrná ? Tak tahle otázka je ještě větší ničitel, než ta předchozí. Chcete dokazovat věrnost, protože nevěříte v lásku ? Jste slaboši a slabochy zůstanete tak dlouho, dokud bude otázka věrnosti, či nevěry znít ve vaší hlavě.
· Podvádí mně ! Co to znamená v partnerském vztahu ? Váš majetek neplní vaše přání ? Vaše věc, kterou jste ukořistil, aniž vám kdy patřila, se nechová tak, že vám neleží od rána do večera u nohou ? Upřímně – pokud si myslím, že mne partnerka tím, že má ráda i jiné lidi, podvádí, pak ji vlastně jinými slovy nedovoluji být svobodnou a šťastnou, i když jsem jí to při dobývání všemi způsoby sliboval. Pliveme na politiky, že nedodržují své předvolební sliby a sami v každém vztahu činíme navlas to stejné.
· Jen aby na to nepřišla ? A na co ? Na to, že ji už nemiluji ? No, to je přirozené lidským pocitům, že nejsou stálé a navěky. Že miluji jinou ? Na to mám jako lidská bytost právo do přírody, protože to tak sama příroda zařídila. Srdce si moc poroučet nedá. Ale když se neřídíte pravdou v srdci, ubližujete všem. Sobě, protože se týráte, své partnerce, kterou už nemilujete a necháte jí žít ve lži a té, kterou milujete, protože ji nutíte se chovat, jako by se za tu skrývanou lásku musela stydět.
· Jak jí to říct, abych jí neublížil ? Především, nikdo nemá právo na můj život a mou lásku, stejně, jako já nemám právo na lásku a život někoho jiného. Najít cestu šetrného sdělení je věc složitá, ale žít ve lži a přetvářce pod vydíráním druhé, jak moc bych jí rozchodem, nebo láskou k jiné ženě ublížil, také nemusím. Záleží to jen na mně, na nikom jiném. Jen si musím pamatovat, že chci-li svobodu, musím jí dát i všem ostatním.
Tyto a podobné otázky tvoří tři čtvrtě aktivit vašeho života. Více, či méně se veškeré vaše konání točí kolem lovu partnera a jeho udržení. Studujete, děláte kariéru, získáváte tituly a moc – pro ulovení co nehodnotnějšího partnera. Navíc, hodnotu partnera neměříte svým srdcem, ale obdivem a závistí druhých.
Když se takto podíváte na život běžných lidí, měly by se skutečně šťastné páry vystavovat v muzeu, jak jsou vzácné.
Přitom stačí tak málo. Mžiknutí oka. Záchvěv motýlího křídla. Jen tolik času a námahy potřebujete ke změně.
Cesta Toltéků – cesta pravdy
Překročte pomyslnou linii, dělící svět obyčejných utrápených lidí od světa svobodných bojovníků – Toltéků. Ta linie je navíc jen ve vaší mysli, takže se přitom nemusíte ani pohnout.
Zásada života Toltéků je jednoduchá – ve vztahu se nezaměřujte na dostávání lásky, důvěry, pomoci, času, milování a objímání od jiných, ale na dávání lásky, důvěry, pomoci, času, milování a objímání jiným. Rázem se vám celý váš svět i život převrátí naruby !
Jde o následující rovnici : Pokud jsem soustředěn na to, zda mne někdo miluje, zda je mi věrný, zda se neschází s jiným – musím si tuto skutečnost potvrzovat neustále znovu a znovu – a nikdy nejsem uspokojen na delší dobu, než na přítomný okamžik.
Ale pokud obrátím svou pozornost naruby, zaměřím se na druhou stranu téže mince, tak dojdu okamžitě k poznání, že svým zamilováním se do určité osoby jsem ve svém nitru otevřel zdroj krásy, štěstí, blaha a lásky. Jsem šťastný, že existuje někdo, kdo pro mne tyto zdroje proudících pocitů otevřel. Ten zdroj nemusím hlídat – je bezedný. Můžu z něj rozdávat všem tolik, kolik jen stačím a čím víc dám, tím více je ten zdroj silnější a mohutnější. Nemůže mi být sebrán, upřen, zakázán. Nemůže jej nikdo oslabit – kromě mne samotného. Můžu si ze své lásky k jiné kdykoli nabrat plný džber krásna – ani u toho ta, kterou miluji, nemusí být (někdy o tom dokonce ani nemusí vědět).
Zdroj: www.o-zdravi.cz
artist: Shannon Port