ZAMYŠLENÍ
Občas přemýšlím, jestli vše, co dělám je tím správným. Přemýšlím a do myšlenek se vkrádají postupně pochybnosti, zda skutečně jsou mé kroky tím správným směrem, vyřčená slova upřímná, má rozhodnutí nejen pro mé dobro, ale i pro dobro všech. Jestli jsem vždy jednal tak, jak jsem to cítil, nebo to byla pouhá iluze či přesvědčování se o něčem, co mohlo být ve skutečnosti jinak. Ano i mou mysl mohou občas navštívit hlodavé pochybnosti, nejsem výjimkou, nejsem tím, za kterého mne jiní staví a do jakých pozic obsazují. Když tak stojím, kouř z cigarety jde od mých úst a já vzhlížím ke hvězdám, ptám se a pokládám otázky, přemýšlím a čekám na odpověď. Ne vždy odpověď přichází hned, někdo na ni čeká den, jiný týden, další půl roku a někdo se jí nedočká ani po 20 letech. Přesto ale jednou tato odpověď přijde, i když ji v ten moment nikdo už nebude považovat za nutnou k zodpovězení. My lidé jsme se naučili nebo nám to bylo umožněno výchovou, mít a chtít vše hned. Naučili jsme se požadovat víc, než nám je umožněno dostat. Naučili jsme se podvádět, abychom získali víc než druzí. Naučili jsme se zneužívat, abychom dosáhli svých cílů. Naučili jsme se hrbit záda a podplácet, abychom dostali vše jinou cestou a předběhli ostatní. Naučili jsme se to, za co bychom se všichni měli stydět. Navíc mě osobně přišla myšlenka, proč jsem v této zemi, mezi těmito lidmi, mezi těmi, u kterých je lhostejnost něco jako denní šálek kávy, mezi manipulanty, mezi lháři, mezi zbabělci, prostě v zemi, kde čest a důstojnost či národní hrdost skončila s rokem 1938. Pak mi to došlo, všechna významná data jsou zakončena 8. 1848, 1918, 1938, 1948, 1968, 1988-89, 2008. Každý z těchto roků ukazuje na buď náhlý vzestup a růst, narůstající národní hrdost i vlastenectví, nebo naopak na totální propad, shrbená záda, podlézání, udávání a vlastní prospěch. Každý z těchto roků nese svoji karmickou minulost, karmické lekce i zkoušky, na možnost odčinění toho, co bylo způsobeno nebo zaseto v dávné minulosti. Naše ČR si nese jistý cejch z minulosti, kdy moudří jsou stranou, ale hlupáci vládnou, kdy čest a vlastenectví existuje pouze u piva v hospodách nebo doma u zpráv. Kdy poctivost ztratila váhu a ke slovu se dostávají zloději. Kdy naivní lidé důvěřují těm, kteří s nimi manipulují a do očí bijící faleš a lež schovávají za sladkými maskami. v zemi, kde dobrosrdečnost vystřídala nevšímavost, neochota a lhostejnost. V zemi, kde vládne "ZÁVIST, PODLOST, LHOSTEJNOST A ZÁKEŘNOST". Karmické zatížení této země se neustále opakuje, aniž by její obyvatelé plně chápali, proč se děje to či ono. Národní vlastenectví se vyseparovalo do extremistických skupin, ve kterých ale polovina je těch, kteří by se doslova posrali z strachy, pokud by se proti nim objevily hordy barbarů z východu, nebo naopak těch, kteří byli, jsou a budou věčně nespokojení. Paradoxem především zůstává, kolik bylo v poslední době "HLUCHÝCH" demonstrací, bez jakéhokoliv pozitivnějšího výsledku. Lidství, čest a hrdinství se změnily v malost, tupost a omezenost. V nevraživost, kde hlavními tématy jsou pouze peníze a strach o ně, kde se kašle na ostatní, hlavně když já budu mít víc než oni, kde loajalita postrádá jakýkoliv smysl, odkud dobří, schopní a umělecky nadaní raději utíkají jinam, kde dojdou skutečného uznání. Jsme v zemi, kde lidé projevují solidaritu jiným, ale vlastní nechávají napospas osudu, jsme v zemi, kde je víc bezdomovců, chudých a nezaměstnaných než kdekoliv jinde. Každý z nás ale má svou karmickou minulost, své dluhy spjaté s danými roky zakončenými 8. Každý z nás, jak tu žijeme je součástí této karmy. Každý z nás má své úkoly i svá poslání, stále je ale více těch, kteří jsou zaslepení než těch, kteří chtějí něco dělat. Karmické zatížení naší republiky se stupňuje a narůstá, už ne pomalými kroky, ale kroky rychlými spějeme k dalšímu osmičkovému roku. Co tedy v národní NE-HRDOSTI přinese rok 2018? Propad nebo vzestup? Pád nebo vítězství?
Merlin